Vážení dárci, 

dovolte, abych se představila. Jmenuji se Lucie Báčová, je mi 50 let a jsem vozíčkářka. Po 11 letech strávených v ústavu v Hrabyni jsem se rozhodla odejít do „svého“. Odstěhovala jsem se do sociálního bytu v Ostravě, kde žiji dodnes. Začal mi nový život, životní etapa, kterou zvládám, byť za vydatné pomoci osobních asistentek.

Vlivem vrozeného neurologického onemocnění jsem u porodů svých dětí prodělala a přežila krvácení do mozku, jehož následkem je nyní výrazné postižení očí a silná paréza končetin. Pohybuji se na elektrickém invalidním vozíku a prognóza mého onemocnění není dobrá, takže asistenčních služeb využívám stále častěji. 

Jsem rozvedená, mám syna a dceru, které bohužel nevídám.   K mým zájmům vždy patřilo psaní básní, povídek, reportáží atd. Také jsem moc ráda četla a stále čtu (pouze podsvícený text), poslouchám zvukové knihy a v rámci možností pracuji s počítačem. Mám velmi ráda hudbu.   

Abych mohla žít sama, musím si platit paní na úklid, občas „hodinového manžela" a pána na doprovody na úřady, příp. kurzy na PC a tabletu atd. Jakákoli pomoc s těmito náklady – na osobní asistenci a výpomoc v domácnosti – by mi velice pomohla.   

Mám domov, to jsem za 11 let v ústavu necítila a mám černého kocourka, který je pro mě vším. Abych vše zvládala, potřebuji pomoc asistentek, které ke mně chodí 4x týdně.   

Život pro mě začíná být v poslední době složitý, přesto chci zůstat co možná nejdéle v domácím prostředí. Pravidelný adopční příspěvek, který mi pomůže hradit asistenční služby, bude pro mě velkou pomocí.

Srdečně děkuji všem dárcům. 

Báčová Lucie