Rozhovor s Lucií Křížkovou, Miss ČR 2003 a patronkou občanského sdružení Dobrý skutek.
Co vás přimělo ke spolupráci s dobročinnou organizací?
S charitativními organizacemi, nadacemi a sdruženími jsem se začala více dostávat do kontaktu v roce 2003, kdy jsem vyhrála soutěž Miss. A musím říct, že ne vždy jsem měla dobrou zkušenost. Jsem totiž obecně dost důvěřivý člověk, takže se mi častokrát stalo, že jsem se nechala přemluvit do nějaké akce a pak jsem zjistila, že ne úplně všechny prostředky, které se vybraly, šly na ty správné účely. Takže jsem začala být opatrnější a začala jsem si vybírat. A díky jedné své kamarádce jsem se doslechla o Dobrém skutku a začala jsem se o něj více zajímat.
Proč jste si ke spolupráci vybrala právě Dobrý skutek?
Největším argumentem, který mě přiměl k tomu, abych s Dobrým skutkem spolupracovala, bylo nakládání s vybranými prostředky. Kdy 100 % veškerých finančních prostředků, které se od dárců vyberou, putuje ke klientům sdružení. Což v dnešní době není vůbec častý jev. To pro mě bylo tím hlavním impulsem k tomu, abych s Dobrým skutkem spolupracovala. Samozřejmě jsem poznala lidi, kteří se kolem Dobrého skutku točí, a to už mě absolutně přesvědčilo, že to byla správná volba.
Setkáváte se osobně s klienty Dobrého skutku a sledujete, jak jsou peníze použity?
Jsem každodenním návštěvníkem na webových stránkách Dobrého skutku, sleduji, jestli přibývají nové případy a pročítám si příběhy těch lidí. Osobně se s nimi dostanu do styku příležitostně, jako například na dnešní akci, nebo při předávání darů, které se klientům za vybrané prostředky koupí. Ale samozřejmě se nesetkám se všemi.
Jaký je váš vztah ke golfu?
Mám sice ráda sport, ale můj vztah ke golfu je zatím spíše nijaký. Ne chladný, ten sport se mi líbí, ale s manželem, který golf také nikdy nehrál, máme spoustu jiných společných aktivit. Zatím nebyl čas se golf naučit a věnovat se mu.
Měla byste nějaký vzkaz pro lidi, kteří zatím Dobrému skutku nepřispívají a váhají, jestli to má smysl?
Dříve jsem si myslela, že na dobročinné účely přispívají hlavně lidé, kteří mají nadbytek peněz. Za dobu své spolupráce s Dobrým skutkem jsem se přesvědčila, že tomu tak vždy není. Bylo pro mě strašně milé překvapení, když jsem na některých akcích viděla lidi, kteří na tom nebyli finančně nějak extra dobře a vytáhli z kapsy třeba stokorunu. A také jsem viděla lidi, kteří si žijí na vysoké noze a nedali nic. Takže si myslím, že je to spíš o lidech. Když cítí, že chtějí někomu pomoct, tak pomůžou. Chápu, že jsou lidé opatrnější a nejsou si vždy jistí, jestli přispívají na dobrou věc. Protože když například v Praze vejdete do metra, potkáte hned čtyři lidi, kteří chtějí na něco přispět. U Dobrý skutek je důvěryhodná organizace, kde mají dárci jistotu, že opravdu 100 % jejich prostředků bude použito k uvedenému účelu a budou předány klientům Dobrého skutku. Případy, na které budou peníze použity, si mohou dárci sami zvolit.
