„V žebříčku hodnot jsem měl sport vždy hodně vysoko… a mám i nyní!“ Jsem handicapovaný sportovec ve sledge hokeji za klub ZAS Zlín. Zárověň jsem v tomto sportu reprezentantem ČR.
Před úrazem jsem byl velmi aktivní dítě. Svůj volný čas jsem si užíval s kamarády na našem sídlišti, kde nebyl strom, na který bychom nevylezli. Maminka nás kolikrát s bratrem čekala se strachem, kdy se vrátíme večer domů. Dokonce ten osudný den měla mamka tušení, že se něco stane. Já na to jen, že už jsem velký atd. Jezdili jsme na kolech a věčně jsme hrávali s klukama fotbal. Na základní škole nás paní učitelka zklidnila, jen když nám pohrozila, že např. místo florbalu budeme mít rozcvičku. Rodiče mě velmi často brávali do lesa na houby a na ryby…Zkrátka normální kluk . Právě jízda na kole na ryby se mi však stala osudnou.
Ve 13 letech mě v Otrokovicích srazil nákladní automobil Nákladní automobil mě tehdy přejel zadním kolem a zachytil a táhl mne několik metrů za sebou. Tehdy řidič nákladního automobilu z místa nehody ujel. Nevím proč. Dodnes nechápu, jak může někdo něco takového udělat. Možná ujel, protože měl ten den narozeniny…., ale to už jsou jen domněnky. Dostal dva roky podmíněně a mně lékaři museli amputovat pravou dolní končetinu. Ironie osudu!
První týden jsem byl hospitalizovaný ve Zlíně na ARO. Pak mě vrtulníkem transportovali na JIP v Brně v Bohunicích, kde jsem strávil dva měsíce. Byly nekonečné. Lékaři mi tehdy nedávali velké naděje. Je mi 26 let, od nehody uplynulo 13 let.
Svůj život bych rozdělil na dvě poloviny: na dobu před úrazem, kdy jsem se věnoval fotbalu, florbalu a ostatním sportům, a na dobu po úrazu, kdy se věnuji sledge hokeji. Reprezentovat město Zlín a hlavně reprezentovat Českou republiku je pro mne srdeční záležitostí.
Po úrazu jsem se dlouho nemohl vyrovnat se svým stavem a zapadnout mezi lidi. Dlouho jsem se nemohl srovnat s tím, že už nemůžu dělat aktivity se svými kamarády. Po absolvování základní školy jsem se také nemohl rozhodnout, na kterou střední školu jít. Vybral jsem si nakonec Střední průmyslovou školu v Otrokovicích obor Ochrana životního prostředí a strávil zde nakonec velmi příjemná léta. Po maturitě mě kamarád přemluvil, abych zkusil hrát sledge hokej. Dostal jsem novou chuť do života, i když začátky ve sledge hokeji nebyly lehké. Několikrát jsem dokonce přemýšlel, že skončím, ale nakonec jsem se rozhodl jít za svým cílem: být nejlepší.
Už po třech měsících jsem odjel s juniorskou reprezentací na juniorský turnaj do Brém, kde jsme skončili třetí. Dva měsíce poté jsem se stejným týmem odjel na juniorský turnaj do Malmö, kde jsme překvapivě celý juniorský turnaj vyhráli.
V české lize se pravidelně střelecky prosazuji a ve Zlíně hrajeme vždy o nejvyšší příčky. Také jsem získal místo v reprezentaci, jíž jsem členem. Jsem opravdu hrdý, že můžu reprezentovat malou zemi ve střední Evropě. Každý měsíc máme s reprezentací týdenní soustředění v České republice i v zahraničí (Německo, Polsko, Itálie, Švédsko). Byli jsme také na turnaji v Japonsku v Naganu, kde jsme neudělali ostudu. Na MS v Ostravě jsme se kvalifikovali na paralympiádu do Vancouveru 2010. Vancouver byl pro mne životní zážitek.
Co více o mně? Velice rád rád chodím do fitness a plavat, rád hraji stolní tenis. Pokud je čas, zajdu na houby nebo na ryby. Žiju sportem a mám veliké štěstí, že mě přítelkyně ve všem, co dělám podporuje.
David Palát
Otrokovice
Telefon: 737 889 672
