V roce 2009 v necelých 47 letech byl můj bratr Jirka stižen cévní mozkovou příhodou. Lékaři ho místo rehabilitace ve speciálním ústavu, nechali ležet téměř půl roku na ARU, pak byl přemístěn do LDN. V červenci 2010 byl Jirka na nátlak ošetřujícího lékaře opět přesunut, do stejně nevhodného domova pro seniory.
Po celou tu dobu jsem intenzivně pracovala se soukromou fyzioterapeutkou, abych získala svého bratra do péče a dokázala se o něj postarat v rodinném domečku naší rodiny. Po roce se mi to konečně podařilo.
Brala jsem si bratra Jirku jen ležícího, téměř nehybného, na plenách a téměř nemluvícího. Psychicky byl ve velmi špatném stavu.
Na podzim roku 2010 a opakovaně na jaře 2011 se mi konečně podařilo bratra dostat do rehabilitačního ústavu v Luži-Košumberku. Na péči doma jsem zařídila asistentku a zajistila tým odborníků – soukromou fyzioterapeutku, paní z Tyfloservisu na zrakovou rehabilitaci, logopedku, s pomocí nadací zakoupila motomed. Přes zimu 2011-2012 jsme spolupracovali s paní na rehabilitaci a jezdili do bazénu, získali jsme šikovnou asistentku, která provádí i masáže. Od podzimu 2011 absolvoval Jirka Vojtovu metodu celkem 23x, měsíčně chodíme na kraniosakrální terapii.
Z bratra jsme udělali úplně jiného člověka
Postupně se dostal k tomu, že sám vstává, ustrojí se, přemístí se na invalidní vozík (speciálně upravený pro ovládání výhradně levou rukou), přejede si např. do kuchyně, sám jí, i když levou rukou. Dokáže se pak také sám vrátit na lůžko a stejným způsobem se sám obslouží. U boku postele se postaví, natáhne i kalhoty. Zkoušíme chodit v chodítku – také venku na rovném terénu. Dále při opoře pravé ruky zvládne chůzi na kratší úsek o čtyřboké berli. Navštívili jsme protetiku a nově máme bederní pás a peroneální dlahu na pravou nohu pro lepší chození. I komunikace je stále lepší.
Největším problémem zůstala pravá noha, kde právě došlo k zanedbání a nastala kontraktura v koleni. Také v pravé ruce je znatelný pohyb, ale nemůžeme ještě pohnout prsty.
S touto problematikou na jemnou motoriku může pomoci doporučované Centrum ADELI v Piešťanech, kteří jsou úspěšní v léčbě pacientů s poruchami podpůrného a pohybového aparátu, které byly způsobené hlavně v důsledku poškození mozku. Specializují se mimo jiné i právě na mozkovou mrtvici.
ADELI Centrum je mezinárodní rehabilitační centrum s mimořádně intenzivní a individuální terapií a péčí. Tento koncept využívá poznatků lékařské vědy získaných při rozvoji ruského kosmického programu a dalších znalostí, které zaručují maximální stupeň úspěšnosti léčby u každého pacienta. Dosahují pokroky ve stavu pacienta tam, kde jiní selhali anebo se vzdali.
Za tímto účelem jsem již koncem května oslovila mnoho nadací, podnikatelů a zkusila i nějaké zpěváky. Nevyšlo to úplně, ale za pomoci jedné nadace a bývalého zaměstnavatele bratra a jednoho daru menšího, se mi podařilo doplatit zbytek a na první rehabilitaci jsme se vydali s bratrem 5. srpna 2012, 19. srpna jsme se vrátili. Chtěla jsem jet v létě, protože jsme museli využít vlakové spojení, se kterým jsme měli při zpáteční cestě velké problémy.
Centrum ADELI pracuje přesně podle očekávání, věnuje se v maximálním rozsahu pacientům. Nám velice prospívá hyperbarická komora (bratr si vybavuje další věci, lépe vnímá okolí i co se zraku týká, pozorně poslouchá zprávy v TV,…). Velmi účinné je dvouhodinové cvičení v ADELI obleku. Dosáhli jsme většího rozsahu jak aktivního tak pasivního pohybu rukou i nohou. Zmírnil se rozsah kontraktury v pravém koleni a pravá ruka se konečně začíná aktivně zapojovat do cvičení! Jako doprovod jsem se naučila novým cvikům, byly mi doporučeny speciální pomůcky přímo pro bratra a dáno spoustu rad, kterými je třeba se dále řídit.
Máme doporučeno pobyt opakovat, abychom mohli pokračovat dále a zlepšovat pro nás tak důležitou chůzi. Budeme moc vděční za každou částku.
Eva Dušková - sestra a zároveň opatrovník Jiřího Sotony
Heřmanův Městec
Telefon: 737 102 207
