Matyáš Novák
Člověk dostane naloženo jen tolik, kolik unese …
Přemýšlím, odkud svůj příběh začít …, zda od dětství, dospívání či přeskočit rovnou do současnosti. Nechci říct, že by můj život byl nějak dramatický, ale ani nijak extra poklidný. Ovšem ten zásadní zlom zřejmě nastal před pěti lety. Tedy v roce 2008.
Byla jsem tehdy podruhé těhotná a těhotenství se od počátku neubíralo tím správným směrem. Miminko bylo menší, než pravily tabulky, objevila se i drobná srdeční vada, nedostatek plodové vody atd. Těžko říct, jak by vše dopadlo, kdyby se nestala věc, která dost zásadně ovlivnila nejen mě, miminko, ale celou naši rodinu. Byla jsem v 6. měsíci, když moje rodina, žijící tou dobou v Anglii měla tragickou autonehodu. Švagr Simon zemřel na místě, dvouletá Amálka za tři dny v nemocnice, sestra bojovala ještě týden, nicméně svůj boj prohrála. Bylo jí 31 let. Z pětičlenné rodiny tak zůstali pouze dvě děti, pětiletý Olen a sedmiletá Bělinka. Čas určitě některé rány zahojil a dnes děti žijí s mojí mamkou, jejich babičkou, i nadále v Anglii, mají 10 a 12 let a věřím, že nejhorší mají za sebou.
Abych se však vrátila ke svému těhotenství …. Krátce po této tragické události jsem byla hospitalizována v nemocnici, jelikož miminko už vůbec nerostlo a nešly mu přes moji placentu téměř žádné živiny. Proto se lékaři rozhodli těhotenství ukončit a pokusit se miminko zachránit a vyživit v inkubátoru. Matýsek se tedy narodil 23. 4. s porodní váhou 1350 g a délkou 39 cm. Byl to takový malý králíček, ale od prvního dne velký bojovník. Potvrdila se u něj drobná vada srdce, lehce postižená levá mozková komora a hypospadie. V pouhém měsíci života podstoupil operaci srdce, která naštěstí dopadla dobře, za půl roku pak podstoupil ještě jednu menší operaci srdce. Následovalo několik hospitalizací v nemocnici, různé infekce, operace varlátek, nožiček atd. V roce života se mu rozjela epilepsie, která velmi zásadně ovlivnila jeho psychomotorický vývoj a místo toho, aby se Matýsek posouval kupředu, tak se spíš vracel zpět.
Když to celé zkrátím, tak dnes má Matýsek 5 a půl roku, nechodí, nesedí, nemluví, jezdí na vozíčku, je plně závislý na naší pomoci, ale je to takové naše sluníčko. Je to větší optimista než my všichni dohromady, pořád se usmívá, mává každému člověku na potkání a myslím, že je to opravdu šťastné dítě. Pro nás jako rodiče náročné fyzicky i psychicky, ale on je spokojený. Vůbec se zde nezmiňuji o svém starším synovi, který celou tu dobu chtě nechtě je na vedlejší koleji, což má své dopady. Že jsem odešla z práce, abych to všechno nějak zvládla, už byl jen logický důsledek toho všeho. V nejbližší době Matýska čeká náročná operace kyčlí, které jsem se velmi vyhýbala hlavně kvůli jeho epileptickým záchvatům, ale v tuhle chvíli je to téměř nevyhnutelné. A zatímco jsme se připravovali na tuhle operaci (měla být 6. 11.), byl u mě diagnostikován zhoubný nádor v prsu ….
Události nabraly rychlý spád, Matýskovu operaci jsme posunuli a během měsíce jsem podstoupila odstranění celého prsu, všech lymfatických uzlin, jelikož v několika z nich byly metastáze. Léčba mě teprve čeká, výsledky histologie taktéž, ale jisté je jedno, že o Matýska, se už nikdy se nebudu moct starat tak, jako doposud. Neměla bych zatím vůbec používat levou ruku, což byla až doposud ta, ve které jsem Matýska nosila, se kterou jsem cvičila denně Vojtovu metodu, kterou potřebuji pro každodenní řízení auta atd.
Říkám si, co mi tím chce osud naznačit … Celé mé okolí nevěřícně kroutí hlavou, co vše ještě máme unést. Já osobně necítím žádný vztek ani lítost, neříkám si proč zrovna já, jsem bojovník každým coulem a říkám si dobře – co se mám touto lekcí naučit? Co je potřeba v mém životě změnit?? A jediné co mě napadlo je, že je asi načase potlačit svoji hrdost a přiznat, že ani já nejsem nesmrtelná, ani já nemusím všechno zvládat sama, a že třeba nastal čas, naučit se říkat o pomoc.
To v čem bychom potřebovali alespoň dočasně pomoci je:
1.) příspěvek na speciální rehabilitaci, jelikož s Matýskem nejsem schopna cvičit a manžel to nezvládá. Hodina Vojtovy metody stojí 600,- a vzhledem k tomu, že kyčle má v dosti špatném stavu, potřeboval by cvičit denně. Jakákoli částka by nám pomohla.
2.) Příspěvek na asistenci, která by mi alespoň na přechodnou dobu (po dobu onkologické léčby) pomáhala s úklidem, vařením, vozením dětí do školy a školky atd.
3.) Poslední věc by byl iPad, jelikož Matýsek jej měl několikrát půjčený z ranné péče a dokáže s ním neuvěřitelné věci, skládá lego, poznává zvířátka, barvy, puzzle, je schopen si dokonce najít pohádku či písničku, což na to, že používá pouze jednu ručku, je úžasné.
S láskou, úctou a upřímným díkem
Mgr.Blanka Nováková, 34let
Blanka Nováková
Dub nad Moravou
Telefon: 777 037 939
