Velkou vášní Petra Janalíka bylo horolezectví, které se mu později stalo osudným. Petr se narodil před třiceti lety. Ještě jako kluk se zbláznil do lezení po horách, kvůli kterému dokonce opustil gymnázium rok před maturitou.
Cestoval po světě a od dvaceti se věnoval výškovým pracím jako živnostník. U výšek zůstávali mimo své podnikání. V srpnu 2001 se s ním ve Vysokých Tatrách utrhl velký blok skály a Petrův život se tím od základu změnil. Poranění hrudních obratlů způsobilo doživotní ochrnutí.
I přes toto postižení má Petr vlastně štěstí. Kamarádi a rodina mu pomohli s návratem do normálního života, jak Petr ve svém životopisu sám uvádí. Upravili byt na bezbariérový, Petr si pořídil auto s ručním ovládáním a nakonec se i oženil. Dnes má tříletého syna Vojtíška, což Petr považuje za největší štěstí.
K tomu, aby byl ještě o něco spokojenější mu momentálně chybí vlastně jen jedno: nový invalidní vozík. Od zdravotní pojišťovny pan Janalík dostane příspěvek (21 000Kč), neb od koupě předešlého vozíku uplynulo nutných 5 let. Od jiných nadací a sdružení má Petr slíbených 36 000Kč, přesto ještě zbývá doplatit 34 776Kč.
