Jak to nakonec dopadlo: Karel Silovský
  • Vyřešené případy
  • /
  • 08.11.2005

Jak to nakonec dopadlo: Karel Silovský

I tento příběh má svůj šťastný konec. Panu Karlu Silovskému jsme v den jeho 41.narozenin (19.10.) zavolali, že se sbírka na jeho invalidní vozík blíží do finále. Byl nadšen. „Takhle rychle jsem to ani nečekal! Nikdo pro mne neudělal tolik, jako vaše sdružení!“ dodal dojatě.

Panu Silovskému se totiž před dvěma týdny rozbil i jeho stávající vozík, který je pro něj jedinou možností pohybu, což pro něj znamenalo další útrapy spojené  i se zcela běžnými úkony. A tak jsme byli rádi, že jsme panu Silovskému  4.11.,  kdy si v Plzni vyzvedával svůj starší vozík již opravený, mohli předat i ten nový „dobroskutkový", který mu bude sloužit pro pohyb doma a v době oprav vozíku staršího.

Děkovný dopis Vám všem, kteří jste panu Silovskému na potřebný odlehčený vozík přispěli a tak mu trošku jeho nelehký osud ulehčili, si můžete přečíst níže, šťastný výraz celé rodiny jsme zachytili fotoaparátem.

Pro upřesnění jen dodáváme, že jsme z rezervy našeho sdružení uhradili 2.000,- Kč na kryty kol, s nimiž nebylo v původním rozpočtu počítáno.


Děkujeme i my všem lidem s dobrým srdcem!

Vážené sdružení, vážení dárci!
Karel SilovskýTímto dopisem bych vám chtěl poděkovat za nový invalidní vozík, který jsem díky vám získal. Hlavně bych chtěl poděkovat všem lidem, kteří mi na vozík přispěli. Nevím ani jak poděkovat. Moc se mi získáním nového vozíku  ulehčí život.


Svůj původní vozík mám již podruhé v opravě. Vozík je mýma nohama a bez něj si nemohu odskočit ani na toaletu. Kdo nezkusil, nemůže vědět, jaký je život na vozíku. Je rozdíl zkusit si to na jeden den jako pan Škromach nebo být na vozík upoután nedobrovolně a natrvalo!
Za dobu, co jsem na vozíku, jsem si vyslechl někdy i dost tvrdé urážky ohledně mého postižení, ale naštěstí nejsou všichni lidé stejně necitelní. O tom jsem se i nyní přesvědčil. Jsem rád, že mnozí lidé nejsou k osudům jiných lidí lhostejní!


Chtěl bych ještě jednou poděkovat všem, kteří mi pomohli. Na prvním místě bych rád jmenoval paní Chmelařovou, která mě spojila s Dobrým skutkem a jeho spolupracovnicí. Ta neváhala, přijela za mnou až k nám domů a díky ní se celý tento kolotoč a boj o nový vozík rozjel. Moc jim za to děkuji a děkuji i všem, kteří pomohli mně a pomohou v budoucnu jistě i dalším lidem v tísni!
                                                                          Karel Silovský

Detaily k tomuto případu naleznete zde