Jak to nakonec dopadlo: Pavel Brázda a Dino
  • Vyřešené případy
  • /
  • 05.01.2006

Jak to nakonec dopadlo: Pavel Brázda a Dino

I náš jedenáctý příběh skončil šťastně. Příspěvek na asistenčního psa Dina pro Pavla Brázdu se podařilo nastřádat k radosti všech, kteří přispěli a kterým tímto děkujeme. Hřejivý pocit, že nejsme k osudům druhých lhostejní, nechť nás provází nejen celý rok 2006!

18.listopadu 2005 jsme si v Třemošné převzali asistenčního psa Dina. A jaký je život s ním?

Ráno, když mě manželka pomocí zvedáku vytahuje z postele,  Dinouš už čeká u vozíku a v  hubě třímá bačkoru, aby, až přistanu, mi ji mohl podat do klína. Stejně to udělá
i s druhou z páru. Obdrží pochvalu a panička mě obuje. Poté jdeme  spolu do koupelny. Dino se způsobně drží po pravé straně vozíku a dohlíží, co vyvádím. Před dveřmi koupelny zastavím a zavelím: "Otevři dveře!" a Dino předstoupí před dveře, chytne provázek visící z kliky, který pro tento účel přidělal Jirka z Pomocných tlapek, a tahem dveře otevře. Za svou pomoc Dino opět sklidí pochvalu a já vjedu dovnitř. Najedu k umyvadlu a tak čekáme oba na paničku.

Po hygieně vyjedu z koupelny a Dino mě zase doprovází, tentokrát do kuchyně,  kde mi manželka podává jídlo. Když je vše hotovo najedeno, uklizeno, manželka jde Dinouše vyvenčit Během minuty jsou zpět. Manželka odejde do práce a já "přebírám velení".

Stává se často, že mě  bolí levá noha a tak zavelím: "Noha!" a Dino mi  přehodí nohu. Taky dopoledne mívám křeče a přitom mě vypadne  pravá ruka z klína, kde ji mívám. Dinouš, Už když toDinouš vidí,  zvedne se a tu ruku mi  čumákem strčí zpátky. Vznikají i  situace, kdy potřebuji rozsvítit či zhasnout, což pes  na povel bezchybně  provede . Taky si musím "postěžovat", že jen velmi těžko můžu něco utrousit na zem, aby si toho nevšimnul, třeba kvůli tréninku si s tím na něj nepřijdu. Hrozně rád podává,  je to brilantní aportér.

Chodíme spolu také nakupovat do supermarketu  a to Dino velmi vítá,  protože budíme jemu příjemnou pozornost kolemjdoucích. Není  tak obvyklé, aby se mezi regály pohyboval pes se žlutou košilkou,  v jeho těsném závěsu muž  na elektrickém vozíku a dáma -  manželka! Závěrem bych chtěl napsat, že jsme za Dinouše oba moc rádi. Je to úžasný kamarád
a pomocník a jeho možnosti se stále rozšiřují….     
                                                                        S díky všem Pavel Brázda

Detaily k tomuto případu naleznete zde.

Fotografie pan Brázdy a Dina:

Dino
Dino, když mu bylo sedm týdnů

Dino
Dino podává kapesník panu Brázdovi

Dino

Dino
Dino otvírá dveře