Sourozencům Pulkrabovým jsme sluchadla díky dárcům nadělili skoro pod stromeček. Jakou z nich mají radost a jaký užitek? O tom vypovídá citovaný dopis jejich maminky:
Dobrý krásný zimní den Vám přeji!
Tak jsme se konečně dostali k tomu, abychom děti vyfotili s darovanými naslouchátky a slíbené fotografie Vám zasíláme. Ještě jednou bych chtěla všem dárcům co nejsrdečněji poděkovat, opravdu nám moc pomohli a dětí mají z dárků velkou radost. Sluchátka jim výborně slouží. Trošku jsem se bála, jak se s nimi sžijí ve školním prostředí, ale je to OK. Větší strach jsem měla u Anny - jako že je holčička a bude s tím mít větší problém, ale ta je naprosto zodpovědná, nosí je bez říkání, krásně se o ně sama stará, vyčlenila jim samostatnou poličku.... Honzovi se o ně raději starám já - je trochu nepořádník. Nosí je také rád, ale pro jistotu mu to každé ráno připomenu, aby na ně náhodou "nezapomněl". Paní učitelka ho ve škole chválí - dokonce se zlepšil a místo obvyklých 2 dvojek bude mít na vysvědčení jen jednu. Tak já mám radost - on ještě ne, protože to ještě neví. Kromě hodných dárců také děkuji Vašemu sdružení jako "realizačnímu týmu", který se o naši rodinu krásně postaral, a přeji Vám i dalším Vašim potřebným klientům, aby se Vám i jim podařilo splnit všechna zveřejněná /a třeba i tajná/ přání.
Eva Pulkrabová
