Jak to nakonec dopadlo: Zuzana Gareisová, Veronika Sedláčková
Bylo nebylo...začínají ty nejbáječnější pohádky našeho dětství...nedávno tomu (pokračuje skutečnost, která se z pohledu níže jmenovaných děvčat pohádce velmi podobá)...kdy mi na obrazovce počítače zasvítila zvláštní e-mailová zpráva:,,Dva přátelé se na společné večeři domluvili, že chtějí udělat dobrý skutek a někomu o něco hezčí Vánoce...” stálo v něm.
Anonymní K+P si přáli vyhledat žádosti, které hodně spěchají a které jsou zhruba ve stejné ,,cenové kategorii". Kupodivu to byl nesnadný úkol. Nakonec jsme se s dárci domluvili, že každý pomůže polovinou první a polovinou druhé klientce, aby to bylo po chlapsku fér.
A tady jsou vánočním dárkem obdarované klientky:
Zuzana Gareisová
Zuzka se narodila v roce 1996 jako dvojče, které mělo o něco méně štětí než její zdravá sestřička. Dětská mozková obrna způsobila, že je vytrvale upoutána na invalidní vozík, ale nezoufá a věří, že si i se svým postižením může svůj život náležitě užít.
Zuzka žije jen s maminkou a svým dvojčetem Terezkou a že není není žádný lenoch dokazuje i výčet jejích koníčků: plavání (dokonce byla i na plaveckých závodech!), jízda na kole s maminkou, zpívání v pěveckém sboru, poslech hudby a čtení (nejraději má pohádkové příběhy), hry na počítači, ruční práce, vaření a pečení s maminkou... Ve škole Zuzku nejvíc baví čeština a výtvarná výchova.
K tomu, aby se Zuzka mohla věnovat nejen svým zálibám, ale aby se mohla prostě pohybovat, potřebuje kvalitní invalidní vozík. Starý jí dosluhuje a nevyhovuje ani svými rozměry, neb Zuzka ve svých 11 letech pochopitelně stále roste. Pojišťovna nový vozík z velké části uhradí, ale zbývá stále ještě 24 387 Kč, což by bylo pro samoživitelku se dvěma dcerami a bez pravidelně placeného výživného otcem děvčat nedosažitelná částka. Naštěstí existují dobří lidé, jako jsou K+P, kteří se rozhodli Zuzce a její mamince pomoci! Tlumočíme telefonický dík Zuzanky i její maminky oběma dárcům!
Iva Gareisová - matka
Plzeň
Veronika Sedláčková
Jmenuji se Veronika Sedláčková, je mi 18let, bydlím se svými rodiči v Havířově- Šumbarku. Od narození mám dětskou mozkovou obrnu. Absolvovala jsem základní devítiletou školu v Havířově-Šumbarku a rok jsem studovala na soukromém gymnáziu tamtéž. Prodělala jsem tři operace nohou, aleani tak nechodím.
Mezi mé koníčky patří poslech hudby, práce na PC, sleduji ráda sport v televizi a začala jsem hrát boocu. Chodím ráda do kina s kamarády, dojíždím na kontroly k lékařům, potřebuji se pohybovat po bytě....ne všude je možné zajet s širokým elektrickým vozíkem, který mi pojišťovna před 5 lety uhradila. Stávající mechanický vozík mám již 10 let a je téměř v havarijním stavu. Kromě toho jsem mu už dávno odrostla. Pojišťovna mi však nový mechanický vozík uhradit odmítla.
Tímto dopisem bych chtěla poděkovat laskavým dárcům za poskytnutí finanční částky 51 114 Kč na zakoupení mechanického vozíku, který k životě nutně potřebuji, protože to jsou mé nohy. Udělali jste mi obrovskou radost! Díky!
