S Martinou a Jakoubkem Dostálovými, našimi klienty jsem ve stálém, dnes mohu říci již přátelském kontaktu. Když jsem se začala práci v Dobrém skutku věnovat, měla jsem velké obavy z toho, že mě budou setkání s lidmi, které osud všemožně zkouší a prověřuje, deprimovat a vyčerpávat.
Dnes už vím, že je to naopak. Stačí potkat Martinu Dostálovou, manžele Ditrichovi, Němcovi, Zajfertovi, lékaře z Plastické chirurgie ruky ve Vysokém nad Jizerou, manžele Heřmanovi…Mohla bych ve výčtu pokračovat a věřím, že mi zde nejmenovaní odpustí. Všichni, s nimiž jsem se potkala, mi energii dodali.
Způsob, kterým se se svým osudem perou, je příkladný. Možná někdy umdlévají, možná někdy pláčou, možná někdy propadají pocitům beznaděje, ale vždy vstanou a jdou dál! Mnohým by mohli jít příkladem, ale mnozí o nich nevědí. Podívejte se na obrázek, který Martina Dostálová nakreslila. Pozitivní, nádherný, no ne? Úsměv maminky a jejího milovaného syna, který jí pro svou diagnózu nemůže slovy říct: „Mami, mám tě moc rád!" Jenže ona to ví, protože to cítí, protože denně vidí jeho šťastné oči, které řeknou víc než mnoho slov!
Děkuji za všechny právě Martině za sílu pokračovat v započaté práci, za sílu pomáhat druhým.
Bára Hrubá
předsedkyně o.s. Dobrý skutek
